Taylor Stevensová: Neviňátko

Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2013
Počet stran: 352
Překlad: Irena Steinerová

Po necelém roce čekání jsem se dočkala. V březnu letošního roku vyšel v nakladatelství Knižní klub další příběh se známou Vanessou Michael Munreovou, která hovoří dvaadvaceti jazyky a jen tak se ničeho nezalekne. Tento příběh nese prostý, ale zcela výstižný název -  Neviňátko.

Stejně jako Taylor Stevensová procestovala během svého života celý svět, tak ani její hlavní hrdinka nezahálí. Vanessa Michael Munreová je opět v akci. Osm měsíců po akci, která se odehrála na západním pobřeží Afriky (o které je kniha Lovkyně informací), vyráží Michael do Buenos Aires, hlavního města Argentiny, aby svému dlouholetému příteli Loganovi pomohla najít osm let nezvěstné děvčátko Hannah. Co má společného Logan s Hannah? Je v tom něco více než jen pouhé přátelství s matkou unesené holčičky? Nebude to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, protože Michael se bude potýkat se sektou Vyvolených. Uspěje Michael i tentokrát při svém lovu a nebo se její mise nezdaří?

Velmi Michael závidím její talent na jazyky. Stačí jí, aby se do daného jazyku chvíli zaposlouchala a za chvíli už může komunikovat zcela bez problémů. Tato schopnost se jmenuje hyperpolyglot. Výraz byl poprvé použit britským lingvistou Richardem Hudsonem v roce 2003 a je odvozen od slova polyglot - ten, kdo umí mluvit mnoha jazyky.

Michael, i přesto, že my víme, že má srdce bojovníka, se umí vnést i do role krásné naivní paničky. A to jen proto, aby zjistila potřebnou informaci. Tato hrdinka mi je sympatická, ale rozhodně bych se s ní nechtěla setkat jako s protivníkem. To bych totiž neměla absolutně žádnou šanci.

Michael se v životě nechce k nikomu vázat. Vždyť odmalička je nucena k tomu spolehnout se jen sama na sebe. A to mi dosti připomíná životopis samotné autorky. Do těchto příběhů rozhodně vkládá značnou část ze sebe, ze svého života.

Příběh spadá do kategorie thrillerů. I přesto, že jsem příběh četla bez chvilky oddechu, tak mi v něm něco scházelo. Není v něm tolik napínavého jako v autorčině prvním příběhu a příběh se mi zdál celkem předvídatelný. Čekala jsem více situací, kdy budu číst pouze s jedním nadechnutím.

Ale na druhou stranu se mi zamlouvalo, že ve vyprávění se střídají různí lidé, takže máme možnost poznat situaci z více pohledů. A další zajímavostí jsou noční můry Michael, které jsou v knize vytištěny kurzívou a střídají se s normálním vyprávěním. My jako čtenáři máme možnost nakouknout do hlavy samotné Michael.

Pokud jste nečetli první knihu s touto hrdinkou a chtěli byste si třeba přečíst pouze Neviňátko, nic se neděje. Příběhy totiž na sebe nijak nenavazují a je jedno, zda si přečtete oba příběhy nebo jen některý z nich. Důležité informace vám neuniknou a její první mise je v tomto příběhu zmíněna jen okrajově.

Ze stylistického hlediska se mi v knize velmi líbilo spojení jeden každý, které ve svých dílech velmi hojně využíval William Shakespeare. V dnešní literatuře se toto spojení tak často nevidí, tak mě velmi udivilo, že jsem na něj několikrát narazila během čtení Neviňátka.

Co dodat na závěr? Snad jen to, že se těším na další příběh Vanessy Michael Munreové, na kterém Taylor Stevensová v současné době pracuje.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.